Čajová vejce

Na počátku tohohle receptu byl asi můj první ramen „kdysidávno“, pak dlouho nic a potom debata s Klárou v kuchyni, která se nechala inspirovat internetem a já konečně jí! :)

Vždycky jsem tyhle nakládaný vejce chtěla vyzkoušet, protože mě totálně uhranuly. No, vždycky. Od tý doby, co jsem jedla ten (zatím nejlepší) ramen v Berlíně v bistru Cocolo Ramen, kam vždycky musíme, když tam jsme, stejně tak jako na burger do Shiso Burger, kterej je hned vedle v ulici… To jako kdybyste náhodou zavítali k sousedům a nevěděli, kam se v hlavním městě vrtnout za kusem (fakt dobrýho) žvance.

Co to ale ty čajový vejce vlastně jsou? Vejce vyráchaný v čaji? Původně jo, ale teď už kolikrát vůbec.

Čajový vejce pochází pravděpodobně z Číny. Tradiční recepty se shodují v použití následujících surovin: černý čaj (pchu-er), sójová omáčka a koření pěti vůní. Ty míň tradiční, jak už jsem říkala, vynechávají čaj, někdy i koření a málokdy sójovku. :)

Já si vychytala nálev, kterej mě baví, nepřehluší chuť ramenu a dá vyniknout krémovýmu, vhodně uvařenýmu vejci. Ale můžete si s ním dál hrát podle sebe, jak se vám zachce! Pro mě jsou důležitý následující ingredience, jejich kondice a druh.

Jak na čajové vejce

Bez vajíček se tu neobejdete. Že budou ty od šťastných slepiček lepší než ty, co jsou zavřený někde v hale a neviděly světlo, je asi jasný. Takže vejce z volnýho chovu anebo ty od sousedky, babičky… nic nenahradí! Co je ale taky důležitý, a to jakože při výrobě čajových vajec hodně (aby to taky nějak vypadalo), je jejich stáří. Vyvarujte se čerstvě snesených a použijte spíš ty, co máte doma v lednici 10–14 dní. Ty vám na rozdíl od těch čerstvých půjdou dobře loupat. Na to je fakt dobrý myslet! Triky jako vařit vejce se sodou mi nikdy nefungovaly.

U varu vajec a jejich následný konzistenci záleží na mnoha faktorech – na velikosti vajec, jejich kondici, počáteční teplotě, době varu apod. Proto se s váma podělím (i níž v receptu), co je dobrý si hlídat.

Zásadní taky je, jak tekutý anebo pevný chcete mít u vejce žloutek. Jak ho máte rádi? Já různě. Momentálně tak akorát, ani úplně tekutej, ani úplně tvrdej, a proto vejce (55–60 g, velikost M) vařím 6 minut a 30 sekund. Pokud chcete mít žloutek tekutější, zkuste je povařit 5–6 minut, pokud pevnější, ne dýl než minut 7, jinak ho budete mít už natvrdo.

Nebylo by to čajový vejce, kdyby tam nepřišel čaj. A já si oblíbila černý čaj s bergamotem (používám Kusmi Tea Anastasia Earl Grey – 1 sáček na 6 vajec), což je citrus, kterej je křížencem pomeranče a limety a má nezaměnitelnou vůni, která je v těchhle vejcích vážně báječná a podle mě mnohem víc sofistikovaná a zábavná než koření pěti vůní, který používám ráda a často, ale dneska ho nechávám schválně v šuplíku.

Chcete mít vejce mramorovaný? Pak jim jen nakřapejte skořápku a nechte je marinovat v nálevu. Já to nedělám, protože když dostanu hlad, chci sáhnout rovnou po vajíčku, vyndat ho z nálevu, rozříznout pomocí nitě – jako naše babičky knedlíky, jo fakt (!), řez je pak mnohem čistší – a jíst, a ne ho navíc loupat.

Místo sójovky tradičně používám tamari, místo cukru javorový sirup, pro jeho nezaměnitelný aroma, čerstvý koření a chilli. A to je všechno. Vážně takhle jednoduchý to je. Vlastně největší vopruz na tom je to loupání vajíček, jinak to máte raz dva. :) A jestli ho pak šoupnete do ramenu nebo si ho dáte jen tak, anebo s rejží a kimči, to už je zase taky na vás!