Lososový krém s kokosovým mlékem

Měli jsme další Gastrokroužek a zadání znělo: finger food! Takže lososovej krém byla jasná volba. :)

Měla jsem to pošéfovaný tak, že když se bude trvat na servírování ve formě jednohubek, rozleju polívku do espresso hrnečků a lososovej chowder budu prezentovat jako „lososový kapůčo po asijsku“. Nakonec byl hlad a teplá polívka do žaludku důležitější než vymýšlení prezentace. Navíc hrnečky ani nebyly k dispozici, protože jsme se tentokrát sešli v nově chystaným bistru Etapa, milých Gábi a Petra AKA PG Foodies, kde se všechno teprve chystá.

Vypadalo to, že polívka všem chutnala i přes Petrovu prvotní reakci, při který mi lehce zatrnulo… A to když jsem chtěla polívku ohřát, otevřela jsem nádobu, ve který jsem ji přivezla a ozvalo se: „Hele, holky, cejtíte to taky? Tady něco strašně smrdí!“ „Eeeee… mhmmm, to je ta rybí polívka, Péťo… Ale díky! Úplně mám chuť vám ji servírovat!“:D Takže myslím, že jsem právě teď prodala recept i vám tady! :))

Dejte ji šanci, je fakt boží. Jak by řekl Lukáš: „Předčila losososvej krém i z pizzerie u Chodových Varů“. Asi dobrej podnik, hádám. :P

Divoký losos vs. losos z farmy

Losos je u nás v Česku velmi snadno dostupná mořská ryba, kterou většina z nás už z definice považuje za zdravou. Tak za prvé: je to prostě ryba a jak všichni víme, „je dobrým zdrojem omega 3 mastných kyselin s vysokým obsahem proteinů, vitamínů skupiny B, selenu, fosforu, draslíku…“ atd. atd. Tohle na nás vyskakuje zleva zprava. A já přesně takový apriory ohánění se benefity ve stravě strašně nemám ráda.

Aby totiž alespoň polovina z uvedených informací platila, záleží vždycky na kvalitním zdroji, čerstvosti suroviny a její kondici a samozřejmě taky následný vhodný úpravě v kuchyni, pokud ji nehodláte konzumovat syrovou. A to je to, co bysme namísto výčtu všemožných benefitů surovin měli mít na paměti především.

Není losos jako losos. Většina mořských lososů k dostání v běžný síti prodejen pochazí z farmy. To jsou konvenčně chovaná zvířata, která mají zajištěnou pravidelnou (granulovanou) stravu a velmi omezený pohyb. Už tohle logicky znamená, že budou obsahovat např. více „zdravého“ tuku (v uvozovkách proto, že případný toxický látky se hromadí právě v tukových tkáních živočicha) a nebudou mít ani pestrý jídelníček, který se velmi významně odráží v jejich obecně tolik vychvalovaném profilu.

Divoký pacifický losos obsahuje kolem 5-7% tuku narozdíl od farmovaného lososa, který se může chlubit 15 až 30% tukovou vrstvou. Maso divokého lososa z Aljašky má navíc pevnou strukturou a opravdu bohatou chuť, kterou doceníte hned při prvním soustu.

Divoký losos má taky mnohem výraznější barvu, na kterou má zásadní vliv jeho pestrá a přirozená strava.  Mezi nejlepší druhy patří losos nerka (Oncorhynchus nerka) „Sockeye salmon“ a keta (Oncorhynchus keta) „Chum salmon“. Já pro lososa chodím do Makra, na Rohlík.cz anebo jsem nově objevila a zvažuju ho pořídit přímo na webu alaskanfisherman.cz.

Pikantní kokosové chipsy

A ještě se s váma musím podělit o posypku do krému. Nevím, jak vy, ale já miluju všechny možný opečený semínka, oříšky a chlebový kostičky a to ať už do salátu nebo do polívky.

A sem se mi náramně hodila tahle křupavá laskomina!

• 50 g kokosových chipsů (kupuju třeba v DM)
• asi 1/2 lžičky solného květu s pomerančovou kůrou a chilli (můžete použít mořskou sůl a čerstvou kůru z bio pomeranče + chilli)
• 1/2 lžičky chilli vloček
• 1 lžíce černého sezamu
• asi 1 lžíce javorového sirupu

Kokosové chipsy opečte do zlatova nasucho na pánvi. Hlídejte je, ať se nespálí a často míchejte. Jakmile se zbarví a pustí tuk přisypte sůl, chilli a černý sezam a zase promíchejte. Nakonec přilijte javorový sirup, stáhněte teplotu a opečte vše do karamelova. Nechte vychladnout na pečicím papíru, pak dejte do sklenice, zavřete a uchovávejte v lednici klidně až 14 dní, ale myslím, že vám nevydrží… Dělám většinou tak trojitou dávku. :)

Recept vznikl ve spolupráci se značkou Siemens.