Tradiční Velikonoce plné jídla a společenského veselí

Přichází po prvním jarním úplňku a jejich bohatá historie sahá tisíce let zpět. Nejvýznamnější křesťanské svátky začínají Květnou nedělí a vrcholí Velikonočním pondělím. Naši předci je mají spojené s vítáním jara. Nechte se unést tradiční velikonoční atmosférou a připravte si s námi lahodné sváteční dobroty. 

Pokrmy pro každý den velikonočního týdne

Znáte pojmenování všech dnů velikonočního týdne? A zajímá vás, co se v tyto dny tradičně podávalo na stůl? Podívejte se na náš stručný souhrn jednotlivých dnů, tradic a zvyků, které jsou spojené s Velikonocemi. Čekají na vás recepty na tradiční velikonoční pokrmy, můžete se rovnou pustit do příprav. 

Květná neděle. Velikonoční období začíná Květnou nedělí, kdy se domovech tradičně vítá jaro kyticí kočiček. Dříve se mladé větvičky posvěcovaly v kostele, aby chránily celý další rok před zlem a nemocemi. Květná neděle symbolizuje příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Tradice praví, že se v tento den nesmí péct nic z mouky, aby hospodyně nezapekla stromům květy.

Modré pondělí. Přestože se na Modré pondělí halí kostely do modrých pláten, původ barevného označení pochází z německého “blau”, což se dá volně přeložit jako “neschopný práce”. Na Modré pondělí se tedy podle tradice nesmělo pracovat. Lidé se v tento den věnovali odpočinku. Připravte si k snědku něco snadného a naberte síly na další dny.

Šedivé úterý. Tento den vrcholí přípravy na dny pravého velikonočního veselí. Hospodyně stírají prach, vymetají pavučiny, myjí okna a probíhá velký jarní úklid. Některé prameny tvrdí, že tomuto úterý se někdy říká Žluté. Prý jak šedivá, tak žlutá symbolizují barvu počasí, které je pro tento den obvyklé. Chystáte-li se na jarní úklid, nezapomeňte na spíž.

Popeleční středa. Popeleční středa je spojena hned s několika zvyky. Lidově se jí říká Škaredá a svůj název nese po kruté jidášově zradě. Znát ji můžete také pod názvem Sazometná středa, jelikož se v tento den mají vymetat saze z komína. Jídlo podle tradice mělo na talíři působit potrhaně (škaredě) a tato legenda dala vzniknout trhancům.

Zelený čtvrtek. V církvi symbolizuje odpuštění a na talíři září barvou jara. Na Zelený čtvrtek se jedlo vše zelené od špenátu a zelí až po mladé kopřivy, které my v Apetitu máme nejraději ve velikonoční nádivce. Svůj prostor na talíři měly také luštěniny a na mnoha místech můžete ochutnat také speciální zelené pivo. Ze sladkého se připravovaly tradiční jidáše.

Velký pátek. Den, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista, se tradičně nese ve znamení půstu. Komu se postit nechce, může si připravit lehkou jarní polévku nebo rybu. Namísto půstu se v některých oblastech připravovalo jedno jediné jídlo za den. Na vesnicích slýcháme o Velkém pátku hluk řehtaček a legenda praví, že by se v tento den nemělo pracovat na poli, aby se nehýbalo se zemí.

Bílá sobota. V tento den lidé nabírají sílu a energii po půstu předchozího dne. Přípravy na Velikonoce vrcholí, chlapci pletou pomlázky a dívky barví vajíčka. Podlahy se vymetaly novým koštětem, které se ve znamení čistoty barvilo bílou barvou. Odtud pochází název Bílá sobota. V Bílou sobotu se začínají chystat pokrmy na Velikonoční pondělí. Pečou se nádivky a hospodyně zadělávají na mazance.

Velikonoční neděle. Boží hod velikonoční symbolizuje Ježíšovo zmrtvýchvstání a nese se v duchu bujarých oslav a bohatého obžerství. Na slavnostně prostřený stůl se podává mladé jehněčí či kůzlečí maso. Na znamení nevinnosti se peče beránek. 

Velikonoční pondělí. Velikonoční týden vrcholí pondělím, které nazýváme také jako Červené. Na mnoha místech, kde se velikonoční zvyky dodnes dodržují, čekají dívky brzy ráno na omlazení pomlázkou od chlapců. Odměnou je chlapcům vykoledované vajíčko a v odpoledních hodinách často i vodní sprcha od dívek. Jako symbol znovuzrození se pojídají vejce ve všech možných podobách.